Itálie

Středověký Manhattan a jak se v něm dnes žije vnučkám Mony Lisy

San Gimignano je pitoreskní městečko v centrálním Toskánsku. Najdete ho na půl cesty mezi známými toskánskými městy Florencie a Siena. A proč středověký Manhattan? Až tam budete přijíždět, a je jedno, z které strany, pochopíte proč. Vzhled toskánské krajiny, se svými opevněnými městečky na vršcích, byl utvářen bojovností a soupeřením svých obyvatel. Obyvatelé San Gimignana bojovali nejen proti okolním městečkům a bránili se vpádům různých dobyvatelů, ale jak už byli v ráži, bojovali i sami mezi sebou. Z toho vznikla potřeba se bránit a chránit, a proto postupně přibyly takřka ke všem obytnými domům v městečku i obranné věže, kterých bylo postupně až 72 ve 14. století, kdy plnily kromě obranných funkcí i funkci prezentační – ukázat ekonomickou sílu svého majitele. Postupně, jak krev zase staletími mírně vychladla, bojové metody doznaly změn a také síla San Gimignana upadala, byly některé z obranných věží opět zbourány a nahradili je další budovy. Přesto se ale městečko nyní pyšní 13 vysokými věžemi, z nichž nejvyšší je Torre Grossa se svými 54 m, a ty tvoří typickou dominantu města, viditelnou z širokého dalekého okolí.

Pro tehdejší obyvatele naneštěstí, ale pro současné milovníky historie a cestování naštěstí, upadlo San Gimignano v polovině 14. století do područí Florencie. A od té doby ekonomicky upadalo, většina jeho obyvatel se odstěhovala a ve městě samém docházelo k minimálním dostavbám a úpravám. Díky tomu se město zachovalo takřka v nezměněné podobě a je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Dnes se o to, aby tomu tak bylo i nadálo, starají zákonná opatření i přísná místní pravidla. Však se každoročně městečko, které nyní obývá 8 000 stálých obyvatel, rozroste každoročně o miliony návštěvníků z celého světa.

San Gimignano se pyšní nejen svými věžemi, ale i svými obyvateli a jejich víny.

Nejtypičtějším vínem, které ve svém názvu nese i jméno svého rodného města, je Vernaccia di San Gimignano DOCG. O vínu Vernaccia di San Gimignano jsou první zmínky z roku 1276, kdy místní Obecní rada zveřejnila jasná pravidla pro dovoz a vývoz tohoto vína. Středověká Vernaccia byla pravděpodobně bílým, sladkým a velmi alkoholickým vínem tzv. řeckého typu – v té době velmi oblíbeným. Pochutnával si na něm i Dante Alighieri, Givanni Boccaccio nebo florentský významný panovník Lorenzo il Magnifico. V současné době je Vernaccia di San Gimignano kvalitním vínem, které jako první získalo v r. 1966 označení DOC a následně v r. 1993 označení DOCG. Dnes patří k nejlepším a nejvíce oceňovaným italským bílým vínům. Dnešní Vernaccia se od té středověké ovšem liší. Vyznačuje se jasně žlutou barvou, která získává zlatavé odlesky s tím, jak vyzrává. V delikátní vůni převládají květinové tóny. Je to harmonické suché víno, minerální s příjemnou kyselinkou a typickou mandlovou dochutí.

Vernaccia di San Gimignano se jako jedno z mála italských vín vyrábí i jako riserva, kdy víno zraje v sudech typu barrique. Takové víno se vyznačuje sytě žlutou barvou přecházející ve zlatou. Intenzivní vůni jasmínu a jalovce následuje výrazná chuť s typickými dřevitými tóny.

A do rodiny patří ještě dezertní víno Vin Santo di San Gimignano. Víno zraje několik let v malých soudcích pod stropy hospodářských budov, kde je v létě stoupá teplota velmi vysoko a v zimě mrzne. Vzniká dezertní víno s krásnou zlatou až opalizující okrovou barvou, velmi intenzivní vůní po sušeném ovoci, lískových oříšcích a mandlích a plnou harmonickou chutí.

V okolí San Gimignana se samozřejmě daří i dalším odrůdám a místní vinaři produkují spoustu dalších vín. Ať již další DOC vína, jako je San Gimignano rosso DOC nebo Chianti Colli Senesi DOCG, ale v současné době i vína z kategorie tzv. supertoskánských vín.

Pokud ve vás předchozí povídání vzbudilo chuť a zvědavost, vína můžete ochutnat. Objednat si je můžete třeba na e-shopu www.italie-vino.eu.

Mezi nejslavnější obyvatele a zároveň vinaře s nejdéle doloženou rodinnou i vinařskou historií patří vinařství Tenute Guicciardini Strozzi. Jejich doložená rodinná historie sahá do roku 994, první písemné zmínky o jejich vínech pochází ze 13. století. Historie rodin Guicciardini a Strozzi, to je historie nejslavnějších toskánských rodin, které soupeřily o postavení a vliv s rodinou Medici. I proto najdete na rodinu mnoho upomínek i v dnešní Florencii, kde stojí např. nádherný palác Palazzo Strozzi. Rodina je hrdá na své předky, i když, jak v rozhovoru s paní Ivou Slaninovou, zástupcem firmy DARS PRAHA, která do Čech dováží jejich vína a provozuje e-shop www.italie-vino.eu, řekla princezna Natalia Strozzi: „Leží na nás velká zodpovědnost a není vůbec snadné žít s tímto odkazem. Ale je naší povinností pracovat na odkazu našich předků a dál ho budovat pro další generace.“ Proč to není snadné? Mezi předky princezny Natalie Strozzi najdeme i státníky, jakým byl Francesco Guicciardini, u kterého začínal svou politickou kariéru Niccoló Machiavelli, a který je považován za státníka, který zahájil úvahy o jednotné Itálii.  Rodina se může pyšnit příbuzenstvím s londýnskou rodinou Marlborough, ze které pocházel i Winston Churchill. Ovšem nejznámější z rodiny visí přímo na čelném místě v pařížském Louvre a obdivují ji milovníci umění na celém světě. Je to slavná Mona Lisa. Podle nejnovějších zjištění se jedná o členku rodiny, Lisu Gherardini del Giocondo, kterou zvěčnil genius Leonardo da Vinci. Princezny Natalia a Irina Strozzi jsou její pravnučkou v 15. pokolení.

Ovšem sama Natalia přiznala, že pro ni důležitější, než vzpomínky na slavné předky, je rozvoj rodinného vinařství a také její kariéra herečky. „Jsem vystudovanou baletkou a byla jsem primabalerínou po 20 let, ale již 12 let netančím, věnuji se divadelnímu herectví. Také jsem hrála v několika filmech, ale preferuji divadlo, kde ztvárňuji role od klasických po komediální. Jen nemám ráda muzikály. A samozřejmě mám i vysněné role. Takovou je např. Nataša Rostovová ve Vojna a mír.“ řekla v rozhovoru s Ivou Slaninovou. A které víno z rodinného vinařství má nejraději? „Samozřejmě, že mám nejraději naše Vermentino s názvem Arabesque. Jeho název je odvozen od jedné baletní figury, a já sama jsem navrhla etiketu…“

Toskánsko je krásná země s krásnými lidmi, kteří se o ni po generace láskyplně starají. Proto je i místem, které rodí krásné plody v podobě toskánských vín a extra panenských olivových olejů.

(Tento článek a mnoho zajímavých receptů najdete v časopisu La Cucina Italiana 6/2013)

TRENTINO a jeho víno

Když se zeptáte lidí kolem sebe, co si vybaví pod pojmem Trentino, většina si jich vybaví svoje zážitky z lyžování. Aby ne, na východu Cortina d´Ampezzo, Val di Fiemme, na západ pak slunečné Val di Sole s Passo del Tonale, Madonna di Campiglio a dále pak Livigno. Tam všude se Češi prohání po sjezdovkách. Někteří si vybaví také jablka. Přeci jen ty nejkrásnější v našich obchodech jsou nyní z Trentina. Ale většina si jich zároveň vybaví i gastronomické zážitky. Není divu, spojení nám blízké rakouské kuchyně s lehkostí té italské, tomu se dá jen velmi těžko odolat. A co je zajímavé, většina si spojí Trentino už i s vínem.

Milovníci gastronomie a vína se mohou v Trentinu vydat na mnoho různých cest za svou vášní. Jenom kolik restaurací s michelinskou hvězdičkou zde rok od roku přibývá. A sami Italové s hrdostí takové putování podporují, a pro milovníky vín a dobrého jídla připravují tzv. Strade (italsky Cesta), kdy každá má své zaměření, regionální a obsahové.

 Za jednu z mnoha cest vzpomeňme například Strada dei formaggi delle Dolomiti – Cesta za sýry z Dolomit. Vede třemi údolími, Val di Fiemme,  Val di Fassa  a Valle di Primiero, a je do ní zapojeno na 72 protagonistů. Výrobců, obchůdků, restaurací a hotelů, kde můžete místní sýry ochutnat na svých toulkách údolími mezi horskými vršky. Narazíte zde i na další zajímavost. Zdejší oblast obývají potomci původních obyvatel Ladinů a s láskou uchovávají i svou původní řeč, ladinštinu, což je kombinace italštiny, francouzštiny a latiny.

 Dalším zajímavým místem je „Strada del vino e dei sapori dal Lago di Garda alle Dolomiti di Brenta“. Na vzdálenost nedlouhá cesta, jen něco přes 30 km, ale naplněná množstvím zajímavých míst k podívání a množství zajímavých produktů k ochutnání. Je také popsána jako cesta „ Od palem u Lago di Garda po vrcholky Dolomit di Brenta.“ Toto označení chce upozornit na to, že i když máte po celou cestu na očích vrcholky dvou až třítisícové, cestu začínáte nebo případně končíte u Lago di Garda, kde vládne středomořská atmosféra, k níž bezpochyby přispívá i vliv vodní masy největšího italského jezera Lago di Garda. Po cestě také ochutnáte jak vynikající místní potraviny, třeba Lucanica Trentina nebo Ciuiga del Banale – místní druhy klobásek, nebo lískové oříšky Noci del Bleggio. Po nich zřejmě nese jméno i nejznámější místní víno Nosiola. Červené suché víno s ovocitou vůní s tóny oříšků.

 Vyzkoušejte také cestu za vínem Strada del vino dell´Alto Adige v okolí řeky Adige. Cesta je zároveň dobře přístupná, protože se vine v okolí dálnice Brennero – Verona, v oblasti poblíž Bolzana. Najdete zde například jedno z nejstarších vinařství této oblasti, vinařství Josef Brigl v San Michele/Appiano, jehož vína můžete ochutnat i u nás. Jsou k zakoupení například na e-shopu www.italie-vino.eu.

 Vinařství Josef Brigl píše svou historii od roku 1309, kdy je doložena první zmínka o vínech tohoto vinařství. Po celou historii vinařství byla vždy na prvním místě kvalita vyráběného vína. Dnes vinařství využívá jak znalost historicky ověřených postupů, tak i moderních technologií. Pro zrání vín hlavní enolog vybírá podle odrůd a zamýšleného vína mezi moderními nerezovými tanky, sudy různých velikostí z mladého dřeva i těmi zavíněnými. Vína produkuje vinařství ve třech řadách, Classic, Tenute a Superiore. Najdeme zde odrůdy mezinárodní jako je Chardonnay, Pinot Grigio nebo Pinot Nero, až po odrůdu typickou pro tuto oblast, Lagrein. Z ní vinařství produkuje jak víno Lagrein Briglhof, červené suché víno s dlouhým potenciálem zrání, jehož ročník 2010 byl oceněný v r. 2013 italskou cenou Gambero Rosso 3 bicchieri, tak i velmi dobré růžové víno Lagrein rosé. Jak se vyjádřil p. Siegfried Prader, obchodní ředitel firmy Josef Brigl, v rozhovoru s paní Ivou Slaninovou ze společnosti DARS PRAHA, která provozuje e-shop www.italie-vino.eu a vína vinařství Josef Brigl zde již třetím rokem prodává, „tradice je zavazující. Naše vína jsou historicky oceňována a proto i my musíme tuto štafetu nést dál.  Já osobně pracuji pro vinařství již mnoho let, stejně jako ostatní lidé v týmu. A naše láska k tomu, co děláme, nese také výsledky, a to nejen v podobě různých ocenění italských a rakouských, ale především v množství stálých odběratelů. Těší nás, že se naši klienti k nám vracejí, že se vracejí pro naše vína. A to nás zavazuje stejně nebo možná i víc, než ta tradice.“

 Rozhovor se odehrával v degustační místnosti, která je součástí prodejny vinařství Josef Brigl v městečku San Michele/Appiano a kde můžete degustovat víno i vy, pokud se vydáte po zážitcích na cestě Strada del Vino dell´Alto Adige. Anebo jen při cestě od moře nebo z hor odbočíte těsně před Bolzanem na San Michele/Appiano a po několika málo minutách zastavíte na nádvoří vinařství. A až vám nakoupené zásoby dojdou, můžete si je doplnit i na www.italie-vino.eu.

 Pokud budete mít zájem o cestování po vinařských lahůdkách Alto Adige, nelze než doporučit tzv. Winepass. Winepass pořídíte v hotelech, vinotékách a turistických centrech po celé oblasti a je k dispozici ve 2 variantách, na 3 dny a na 7 dní v hodnotě 35 eur, potažmo 40 eur. V rámci toho se pak můžete zúčastnit řízených ochutnávek v různých vinařstvích, výletů s průvodcem po vinicích a vinařstvích, samozřejmě také s ochutnávkou, navštívit muzea vína, kterých je v regionu několik anebo se zúčastnit seminářů o víně. Kromě toho můžete zdarma využívat hromadnou dopravu Trasporto Integrato dell´Alto Adige, autobusy, vlaky případně další formy dopravy zahrnuté v integrované dopravě.

 Trentino je příjemná oblast s vynikající gastronomií, skvělými víny a velmi příjemnými lidmi, kterou by byla škoda jen tak minout při cestě za dalšími krásami Itálie.

(Tento článek a mnoho zajímavých receptů najdete v časopisu La Cucina Italiana 1/2014)

Lombardie – kraj bohaté historie i současnosti

Lombardie (italsky Lombardia) je nejbohatším regionem celé Itálie. Leží přesně uprostřed severní Itálie od úpatí Alp po Pádskou nížinu. A voda je také jedním z charakteristických znaků tohoto kraje, na jehož území leží hned čtyři velká jezera, a to Lago Maggiore, Lago Como, lgo d´Iseo a Lago di Garda.

Lombardie je zemí velkých protikladů, poklidného života malebných horských vesnic a městeček a proti tomu uspěchaného industriálního života velkých měst. A že jich je v Lombardii opravdu hodně. Centrem Lombardie je Milano, které bývá někdy nazýváno motorem Itálie. Město žije velmi dynamicky, až hekticky, ve dne i v noci. Tady jsou často o krok napřed před ostatními, je laboratoří pro experimenty na poli umělecké tvorby i techniky, a také, jako zhutnělý obraz celé Lombardie, místem plným protikladů. Antika a moderna, trendy a protitrendy, světová móda a niche kultura. Milano je městem plným významných památek a muzeí. Nad hlavním náměstím se tyčí k nebi gotická katedrála Il Duomo, jeden z nejpozoruhodnějších kostelů v Itálii. V této impozantní budově se nachází téměř 3500 soch. Na vrcholu nejvyšší věže stojí slavná Madonnina, socha Panny Marie, pokrytá 3900 plátky pravého zlata. Nejkratší cesta od Duoma k divadlu Teatro alla Scala (nebo také La Scala) vede jedním z architektonických skvostů, elegantní pasáží Galleria Vittorio Emanuelle II, známé také jako „salotto“ – salon, obývací pokoj. Pod mohutnou konstrukcí ze skla a železa se skrývá bezpočet kaváren, restaurací, butiků i knihkupectví. Jenom o několik rohů dál se nachází módní srdce Milana, Via Manzoni a Via Montenapoleone. Ovšem, s veškerou skromností, naše Pařížská ulice je mnohem krásnější, i když zde zase najdete více obchodů světových značek. Pokud jmenovat jen jedno další místo, které doporučujeme navštívit, pak je to kostel Santa Maria delle Grazie. Ukrývá totiž proslulý obraz Poslední večeře od Leonarda da Vinci. A na co nezapomenout ještě? Zastavte se v některé z místních kaváren a restaurací. Neopomeňte skvělé šafránové Risotto alla Milanese a vyzkoušejte i předchůdce našeho řízku, ovšem z jemného telecího masa – Cottoletta alla Milanese. A aperitiv je jasný – Aperol Spritz.

Ovšem nejen Milano je Lombardie. Najdete zde další nádherná města jako Bergamo, Pavia, Cremona, Brescia nebo Mantova. Bergamo, ležící vysoko nad pláněmi Lombardie na úpatí Alp, se pyšní skvostným náměstím Piazza Vecchia, náměstím obehnaným řadou středověkých a renesančních budov, kterým vévodí Palazzo della Ragione, gotický palác postavený Benátčany, zabírající celou jednu stranu náměstí. Nezapomeňte ochutnat místní specialitu polenta e ossi, polenta s dušeným masem lovných ptáků. Ovšem pozor, existuje ještě sladká varianta polenta e ossi, jako jemný piškot z meruňkovým džemem, krémem ze smetany a lískových oříšků, a překrytý žlutým fondánem, který má napodobovat kukuřičnou polentu. Vyzkoušejte i místní nápoj lanterna – směs bílého vína a campari rosso.

 Na konci jednoho z kanálů, které v Milanu projektovalo mnoho skvělých hlav, mezi nimi i Leonardo da Vinci, a které spojují Milano s mnoha dalšími městy oblasti, leží i Pavia. Je to středověké město s překvapivou koncentrací mladých lidí, studentů místní univerzity. Pavia je totiž historickým univerzitním městem. V dobách, kdy bývala označována za město sta věží, bývala Pavia srovnatelná co do významu i s Milanem. V tomto městě bývali často císaři Svaté říše římské korunováni na krále Itálie. Od té doby ovšem věže popadaly, ta poslední až nedávno, v r. 1989. Nejpozoruhodnější architektonická památky leží asi 9 km za městem na břehu téhož kanálu. Kartuziánský klášter skrývá za svou ohromující mramorovou fasádou obklopenou gotickou a renesanční architekturou náhrobek Ludovica il Mora a jeho ženy. Tedy toho vévody milánského, který zadal Leonardu da Vinci práci na městských kanálech a objednal u něj obraz Poslední večeře. Mezi tradiční pokrmy patří polévka Zuppa pavese a dušené hovězí Stufato alla pavese, které se tradičně podává v zimě s těstovinami agnolotti nebo pappardelle. Typickým vínem je Oltrepò Pavese, může být jako bílé, růžové, červené nebo šumivé.

 Na severovýchod od Pavie se nachází poměrně malá vinařská oblast s velkým jménem. Dějiny této oblasti sahají do 7.století, kdy musel jeden irský mnich vyměnit francouzské Lotrinsko za severní Itálii. Rychle místní obyvatelstvo evangelizoval, protože ho naučil, jak má vyrábět víno. Nyní, o 14 století později, je víno ze San Colombana pojmem, navzdory tomu, že je dost vzácné.

 Pro milovníky šumivých vín je asi nejznámější italskou vinařskou oblastí Franciacorta DOCG. Ta leží mezi městy Brescia a Bergamo, na březích jezera Lago d´Iseo. Lago d´Iseo, vytvořené alpskými ledovci na řece Oglio a ležící na úpatí strmých hor, je jedním z méně známých jezer v Lombardii, ale určitě stojí za návštěvu. Už jen pro pohled na jezero s jeho třemi ostrovy ze silničky vinoucí se mezi horami. Franciacorta, přestože produkuje i bílá a červená vína, je známá pro svá šumivá vína. Franciacorta Crémant se vyrábí z odrůd Chardonnay a Pinot bianco, Franciacorta rosé, růžové šumivé víno, se vyrábí z odrůd Pinot nero a Chardonnay nebo Pinot bianco.

 Lago di Garda, největší jezero v Itálii, leží na hranici regionů Lombardia a Veneto. Prakticky všechna městečka na jeho pobřeží jsou oblíbenými turistickými cíli, k čemuž přispívá i středomořské klima a s tím spojená bohatá vegetace olivovníků, citroníků nebo oleandrů. Jedno z nejznámějších městeček je lázeňské Sirmione se „střapatým“ hradem Rocca Scaligera nebo tzv. Hellerova botanická zahrada, kterou založil na počátku minulého století někdejší zubař posledního ruského cara. Jedním z vinařství, kterých je v okolí Lago di Garda velké množství, je Cantina di Castelnuovo del Garda, společenství vinařů, obhospodařující vinice jak v oblasti Lombardie, tak Veneto. Vinařství má ve svém portfoliu několik DOC i DOCG vín, typických pro tuto oblast, jako je Lugana, Garda, Bardolino a Custoza. Produkuje vína moderní, i vína podle starých tradic. Jedním z návratů k tradicím představuje Bardolino Vintage. Jak říká prezident společnosti a enolog vinařství v jedné osobě Giorgio Tommasi v rozhovoru s Ivou Slaninovu ze společnosti DARS PRAHA, která provozuje e-shop www.italie-vino.eu, kde si můžete Bardolino Vintage i objednat „Je to víno, jak se dříve dělávalo.“ A rozdíly? Dříve se k tradičním červeným odrůdám, typickým pro Bardolino, přidávalo i malé množství hroznů odrůd bílých, pro získání vyvážené kyselinky. A dalším rozdílem je, že Bardolino bylo dříve méně alkoholické, než jak se vyrábí nyní. „Ale jsme pyšní i na vína moderní“ pokračuje Giorgio Tommasi, „vyzkoušejte třeba Nero Assoluto.“ Jedná se o víno 100% z hroznů Merlot, zrající 12 měsíců v 500l sudech a následně minimálně 6 měsíců v lahvích. Jak můžeme doporučit, je to víno pro milovníky skutečně opulentních červených vín. Najdete ho také na www.italie-vino.eu. Alla salute!

(Tento článek a mnoho zajímavých receptů najdete v časopisu La Cucina Italiana 2/2014)